Benešovy dekrety
Benešovy dekrety
(bez hysterie a lží prezidentské volby)
Pokusil jsem se podívat na tzv. Benešovy dekrety pokud možno nezaujatě a až po volbě prezidenta. Bylo to velké téma, které jeden kandidát zbytečně hloupě otevřel a druhý okamžitě masivně zneužil. Veškeré informace zde použité jsem získal z internetu a z oficiálních stránek Ministerstva spravedlnosti (iServer). Přesto je to můj soukromý pohled na věc, podepřený právnickými a historickými fakty.
Co to jsou vlastně prezidentské dekrety? Z hlediska zákonnosti jsou to právní předpisy vydávané prozatímním státním zřízením a později prezidentem republiky s mocí zákona. Vlastní tzv. Benešovy dekrety (podle ústavního dekretu o prozatímním výkonu moci zákonodárné) vydávala vláda dekrety na místo Národního shromáždění (zákonodárný orgán), vzhledem k tomu, že nebylo možno vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavou. V roce 1946 byly tyto dekrety schváleny i Národním shromážděním. Nejedná se tedy pouze o odsun Němců, ale i o další významné zákonné kroky vedoucí k obnově (v té době) Československa.
Tyto dekrety podepisoval prezident, Edvard Beneš. Nejednalo se o to, že by se Beneš jednou probudil a řekl si, že napíše nějaké dekrety. Paragrafované znění vlastních dekretů vytvářel aparát londýnského exilu a posléze vlády v Praze. Jednalo se o vládu vyhlášenou v Košicích, která vznikla na základě dohody všech politických uskupení a se souhlasem protifašistické koalice (Velké Británie, USA, Francie a Sovětského svazu). Protože nový parlament ještě nebyl vytvořen (nebyly volby), rozhodnutí této vlády byla prováděna tzv. dekrety prezidenta, ty byly vytvořeny vládou a podepsány Benešem. Vedle dekretů o znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří i dekrety spojené především s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, zrušení československého státního občanství etnickým Němcům a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických.
Zrušení československého státního občanství etnickým Němcům a Maďarům bylo dohodnuto vítěznými velmocemi (a nikoli Benešem, či komunisty) dohodou v Postupimi (Postupimská deklarace, článek XIII.) a v době, kdy k tomuto došlo, nebyly postupy etnického čištění území pokládány za nepřijatelné řešení. Nejednalo se jen o Československo, ale i o Polsko, Maďarsko, Holandsko, Francii, … Navíc se zde taky jednalo o poválečných hranicích Polska, které byly ale uzákoněny až v roce 1990 (!!!) při jednáních 2+4 (sjednocení Německa … zde si Polsko vyjednalo jasný postoj nejen k hranicím, ale i k odsunu Němců z Polska … na rozdíl od nás). Tato Postupimská deklarace se řídila nikoli presumpcí neviny, ale principem kolektivní viny, neboť (kromě jiného) nastiňovala i válečné reparace – ty byly pro Československo dány právě odebráním majetku sudetských Němců. Někteří historici poukazují na to, že německá menšina nebyla zbavena československé státní příslušnosti československými úřady až po druhé světové válce, ale že se jí sama zbavila již v říjnu 1938, kdy se sudetští Němci stali říšskými příslušníky nacistického Německa, o což usilovali od druhé poloviny třicátých let prostřednictvím Sudetoněmecké strany SdP (je dostatečně známé heslo Heim ins Reich). Benešovy dekrety lze tedy i chápat jako vyvlastnění majetku a odsunu, o kterém rozhodly vlády vítězných mocností a učinily toto rozhodnutí součástí velkých mezinárodních smluv (Jaltská smlouva, Postupimská smlouva a Postupimská deklarace). Benešovy prezidentské dekrety z československé strany lze tedy chápat jako administrativní zajištění těchto rozhodnutí, aby tyto akce proběhly spořádaně. Zároveň však naplno říkají a jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun obyvatelstva má být proveden spořádaně a lidsky.
Byl tedy odsun Němců z pohraničí vyhnáním a bezprávným vyvlastněním majetku na základě kolektivní viny? Podle mého názoru nikoli. Zmiňované dekrety vycházejí z Jaltské smlouvy, Postupimské smlouvy a Postupimské deklarace – a ty jsou dodnes platné! Vítězné mocnosti v těchto dokumentech předpokládaly, že německý majetek bude použit k reparacím (osobní, státní, korporační … a především ten, který se nalézal na území toho daného státu), předpokladem bylo, že si sebou obyvatelé nevezmou továrny, statky, domy, …
Vítězově věděli, že Německo zdevastované válkou nebude schopné reparace zaplatit a až se ekonomicky zotaví, reparace jednostranně vypoví (jako po první světové válce). Navíc bylo jasné, že Češi a Slováci nemohou dále žít v jednom státě s Maďary a Němci, kteří původní republiku rozbili. Proto reparace majetku na území Československa a odsun bylo to nejlepší řešení. Jakkoli bylo toto řešení k užitku Československu, nelze nepříznivé dopady klást na československá bedra. Pro ně to byla jen částečná kompenzace za vzniklá příkoří (ušlý příjem po rozbití územní integrity, kompenzace rodinám 360 tisíc zavražděných, trestní kompenzace, zpochybnění vlastní existence československého státu, atd. atd.). Jelikož oprávněná autorita (vítězné velmoci) rozhodla o odškodnění, je absurdní vinit z tohoto příjemce a chtít reparace vrátit.
Pokud připustíme, že sudetští Němci zaplatili víc, než zavinili, kdo je tímto vinen? Za koho tedy platili? Jejich majetek byl součástí reparací za celou německou populaci, bylo tedy povinností orgánů rozhodující o německém hospodářství, aby tyto reparace úměrně rozložily a aby tedy tíha dopadla na všechny Němce stejně. Od doby, kdy se hospodářství ujali Němci a Rakušané až dodnes však toto neudělali. Hra se sudetskou otázkou je jen přesouvání odpovědnosti vlád těchto zemí na Čechy. Benešovy dekrety lidi nevyvlastnily, vyvlastnila je německá a rakouská vláda, která nedokázala přenést tíhu reparací na jednotlivé skupiny stejně. Kdo jiný by se měl postavit za zájmy Čechů, když ne oni sami obranou Benešových dekretů? Vítězné mocnosti už určitě ne, pro ně je to dnes velice nepohodlné.
Benešovi dekrety nesmí být zrušeny, jednalo by se o porušení závažných mezinárodních dohod vzniklých po druhé světové válce a více jak tisíciletý nápor ze strany velkého souseda by pokračoval. Češi byli po tisíc let terčem válek a výbojů ze strany Němců a bylo by smutné, kdyby se mnohem silnější soused vyhnul odpovědnosti za správné přerozdělení reparací mezi svým obyvatelstvem. Místo omluv a hledání přívlastků pro tyto dekrety bychom měli apelovat na německou a rakouskou vládu, aby tyto svoje křivdy konečně napravili.
Při odsunu došlo k mnoha násilnostem a vraždám. Ať již to bylo „pozdním“ hrdinstvím, nebo jako trauma ze ztrát svých příbuzných či blízkých v době okupace. Vždy to ale byly vraždy, které měly své jedince (své vrahy, své oběti). Každá vražda byla spáchána někým (jako polehčující okolnost by mohla být třeba brána skutečnost, že otec, žena, dítě … zmizelo v koncentráku). Zde vidím jedinou chybu, že Benešova vláda ty vraždy později amnestovala – tento jediný zákon by měl být částečně zrušen (v části doba amnestie „od 9. 5. 1945 do 28. 10. 1945“), každý případ přešetřen a potrestán (zákon č. 115/1946 Sb.). Všechny ostatní Benešovy dekrety nesmí být zpochybňovány.
Není tedy pravdou, že Benešovy dekrety „pozbyly funkci“. Už se podle nich neprovádějí „aktivní věci“, ale tyto dekrety hrají funkci pasivní a různým věcem brání. Tyto dekrety jsou právním zdůvodněním, a to v našem řádu jediným, proč věci v pohraničí mají české vlastnictví. Kdyby dekrety nebyly, otevřela by se možnost pro lavinu žalob ohledně toho, že někdo bydlí nebo pracuje v budovách, kde by neměl. Prodloužení „odčiňování hříchů“ před rok 1948 – v podstatě jen o 3 roky, posun do roku 1945 – by nestála v cestě žádná právní překážka. Proto je dost zásadní pro status quo, že doba 1948 až 1989 byla dobou bezpráví, (díky čemuž restituce mohly zvrátit konfiskace od roku 1948), zatímco roky 1945 až 1948 dobrou bezpráví nebyly a jejich zákony jsou platné. Já osobně jsem dost znepokojen, že někteří lidé na zodpovědných místech tyhle základní věci a rozdíly nechápou (nebo chápat nechtějí …).
(v článku, kromě jiného, byly použity i informace historika Františka Nepila, tč. žijícího v Londýně)
Edit by Quak:
Dovolím si přidat odkaz na dokumenty ze zajímavého Cyklu České Televize Historie.cs na téma Benešových dekretů a probíraného kontroverzního zákona Lex Schwarzenberg:
Utomhus Älskling Halskant Klänningar, välja rätt klänning. Klänningar och arenor, många brudar i bröllopet planeringsprocessen, den viktigaste av de två besluten, Älskling klänningar
Dovolil jsem si do původního Mikáskova článku přidat odkazy na dokumenty ze zajímavého cyklu ČT Historie.cs, zabývající se danou tematikou. Snad to autorovi článku nebude vadit.
Btw, kdyby snad někdo měl uložený onen chybějící díl Lex Schwarzenberg, nechť se o něj se mnou podělí. 😉
Kdysi jsi mi ty sám tento díl vypaloval na CD, zkusím se po něm podívat…
Je to o názoru na věc. Já jsem se snažil najít si co nejvíc podkladů, informací. Dost ti pokulhává přirovnání k Mnichovu – tam své podpisy velmoci odvolaly na Postupimské ne.
Zároveň je třeba vzít do úvahy to, že bylo po válce, kde padlo šedesát milionů lidí (a kolik z nich bylo nevinných). A to všechno jednoznačně rozpoutali Němci (jak oni používali kolektivní vinu … Slované, Židé, …). A tady je (podle dekretů) nikdo nesměl vraždit, perzekuovat, ponižovat … prostě chtěli Heim ins Reich, tak jim to bylo umožněno.
Z toho vyplývá i můj nesouhlas o přirovnání s kurvami a zloději (dost laciné) – to není stav po válce, která se už nikdy nesmí opakovat. Je to silně přitažené za vlasy. Válka, kde jsou miliony mrtvých aby se vydávaly vyhlášky … ty kurvy a zloději by mohli být i u Quaka v ulici. Nejednalo se o kolektivní vinu, protože v té době bylo rozhodnuto, že Němci žijící na jiných územích, odejdou do Německa (a v tzv. Sudetech byli Němci státní příslušností již od října 1938 !!!). Kdyby se toto neudálo, myslím si, že by tu už byla další válka (byť mezinárodnostní).
A roky 1945 až 1948 nebyly bezprávím – právně nebyly, protože jinak by se zhroutil celý poválečný právní systém – když už nic jiného. Právní stát a jeho řízení existoval na základě svobodných voleb.
Poslední odstavec nekomentuji, protože to jsem se právě chtěl vyhnout volbě prezidenta, to jsou už jen a jen emoce. (Zkus si přečíst ještě jednou mou první větu v článku).
P.S. Díky za opravenou chybu – červenám se ještě teď.
jinými slovy : Oni použili kolektivní vinu *, my ji použijeme taky? Chápu to dobře? To snad ne…
* ono se to v případě nacistů ani nedá dle mého nazývat kolektivní vinou, protože Židé se ničím neprovinili, prostě jen byli Židé. Kdežto v případě Němců v ČSR mnoho z nich kolaborovalo atd… = provnili se(ovšem nikoliv všichni, proto to JE kolektivní vina)
Dle mýho zas (v případě kolektivní viny) dost pokulhává argument o obětech války jako takový. To přece s odsunem nemá nic společnýho. Samozřejmě bez války by nebylo odsunu, protože by neměl, kdo kolaborovat (zjednodušeně řečeno),
ALE odsun měl být důsledkem/trestem spolupráce s Němci (nácky), nikoliv trestem/odplatou za válku jako takovou.
Samozřejmě že je to věc názoru, ostatně jako všechno. Proto tady nad tím polemizujeme. A jak vidíš, nejsem ve svém názoru osamocen, stejně tak jako ty určitě také ne.
Teď k tvým bodům. Ano je pravda, že podpisy pod Mnichovskou dohodou velmoci odvolaly. Ponechám stranou kdy tak učinily a za jakých okolností. Já to použil v nadsázce a lehké ironii, abych ti ukázal, že samotný podpis nějaké dohody, „tě“ nezbavuje viny, pokud důsledky této dohody jsou evidentním aktem bezpráví.
Že válku rozpoutali Němci a provedli v ní strašlivá zvěrstva o tom se snad nemusíme bavit, v tom se (kromě pár nácků) shodnou všichni. Pokud si to, co jsem napsal přečteš pozorněji, uvidíš tam napsáno, že si uvědomuji odlišnost dnešního pohledu od toho poválečného. Ale ani to, co Němci provedli a ani to, že mnohokrát sami uplatnili kolektivní vinu (Ležáky jako 1 příklad za tisíce jiných) nás nezbavuje viny. Uplatněním kolektivní viny při odsunu jsme se jednoznačně dopustili bezpráví. A to je to co mi na tom vadí a to je to o co zjevně šlo Schwarzenbergovi když tak nešikovně reagoval na Moravcovu otázku.
Znovu zdůrazňuji, že chápu atmosféru, jaká po válce byla. Ty perzekuce českého národa ze strany Němců a 270.000 obětí na straně Československa (odhady) to bezpráví kolektivního odsunu činí pochopitelnějším a odůvodněnějším, ale neomlouvá ho a nelegimitizuje ho.
Zkus si představit sám sebe v kůži německého Čecha, který fašistické názory o jedné říši a jedné rase nesdílel, s Němci nijak nespolupracoval, nevítal je, ba naopak se třeba celou válku choval jako český vlastenec. Jak by ses cítil, až by tě v rámci oné kolektivní viny hnali do Německa, kam jsi nechtěl, protože jsi za svůj stát považoval Československo? Jasně, takových lidí byla jasná minorita, ale existovali a byla na nich spáchána křivda.
Za tím přirovnáním si stojím a za laciné jej nepovažuji. Jistě, že ty iluzorní kurwy a zloději mohli být i u mě v ulici, stejně jako kdekoli jinde. A co to na věci mění?
„Nejednalo se o kolektivní vinu, protože v té době bylo rozhodnuto, že Němci žijící na jiných územích, odejdou do Německa (a v tzv. Sudetech byli Němci státní příslušností již od října 1938 !!!). Kdyby se toto neudálo, myslím si, že by tu už byla další válka (byť mezinárodnostní).“
Sorry, ale tohle považuji za nesmysl a to je to hlavní, v čem se naše názory liší! To, že to někdo rozhodl, je pro tebe argument, že to bylo v pořádku a nejedná se o kolektivní vinu? Aha… Tak si to zkus znovu představit, že jde o tebe a tvoji rodinu. A ta poslední věta přijde laciná naopak mně. Němci sami se po válce dokázali (na rozdíl od komunistů) postavit ke své vině čelem a ww2 byla pro ně poučením. Nevidím důvod, proč by ponechání hrstky slušných Němců v pohraničí mělo vyústit v další válku.
A k poslednímu odstavci ti uvedu 2 nejkřiklavější případy evidentního bezpráví v letech 45 – 48. A pokud to budeš komentovat prosím, aby ses názoru na tohle téma znovu záměrně nevyhnul.
Kauza Jana A . Bati
Ačkoli československý byznysmen Jan A. Baťa prokazatelně finančně i materiálně podporoval Benešovu exilovou vládu (a prezident o tom musel vědět), byl v roce 1947 odsouzen (naštěstí pro něj v nepřítomnosti) k 15 letům vězení. Jeho zločin: v zahraničí vědomě poškozoval zájmy republiky tím, že se otevřeně odmítl připojit k hnutí odboje. Beneš neudělal nic, co bylo v jeho možnostech, aby této právní zrůdnosti zabránil.
Vyjádření J. A. Bati ke vznesenému obvinění je víc než logické, jasné a pochopitelné:
„Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády? Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků…“
Lex Schwarzenberg
V témže roce 1947 došlo k další svévoli, z níž každému ctiteli demokratického právního řádu musí dodnes běhat mráz po zádech. Zákonem zvlášť k tomu schváleným byl odňat jedné větvi schwarzenberské rodiny její veškerý majetek. Důvod této konfiskace? Nikoli kolaborace s nacisty, neboť Schwarzenbergové proti nim aktivně vystupovali a jeden z čelných představitelů rodu, Adolf Schwarzenberg, podobně jako J. A. Baťa, sponzoroval Benešovu exilovou vládu, nýbrž něco docela jiného. Zpravodaj k zákonu, poslanec Sedlák, řekl ve sněmovně dne 10. července 1947 v úvodu rozpravy toto:
„Smyslem osnovy je vypořádati se se zřetelem na národní a sociální revoluci československou s majetkovou stránkou ohromného komplexu nemovitostí a podnikového souboru schwarzenberského.“
Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: Schwarzenbergové toho mají moc – a tak jim to všechno bez náhrady sebereme. (Jako by nestačilo, že jsme je obrali už po roce 1918.) Ve jménu „národní a sociální revoluce československé“. Připomeňme: stalo se ještě před komunistickým ústavním převratem.
Zdroj: Neviditelný pes
A závěr? Emoce se uklidní ale lež zůstává lží. Mimo jiné ještě dnes visí na Zemanově webu ta hnusná lež o Schwarzenbergově maželce. Asi ji po té omluvě zapomněl stáhnout, že…?
Že se Zeman dostavil na tu první Moravcovu debatu nalitej jak žok, to bych mu odpustil. Sice bych od člověka, který se tak rád ohání neprofesionalitou u druhých, čekal, že se bude i sám snažit tím profesionálem být, ale budiž, oslavoval… Emoce už vychladly a žiju v České republice a tak je (ať se mi to líbí, nebo ne) Zeman i mým presidentem. A mnohem více než samotný fakt, že na tom hradě bude, mi vadí, že se coby inteligentní a vzdělaný člověk, nestyděl snížit v rámci kampaně působit na ty nejnižší (v tomto případě nacionalistické a xenofobní) pudy. Z toho je mi smutno…
Ještě technická: Příště prosím, pokud reaguješ na nějaký komentář, dát to jako Reply a ne jako nový komentář, ať je zřejmé na co reaguješ.
Like!
K Lex Schwarzenberg dodám malou zajímavost. Adolf v době, kdy již tušil, že mu plánují majetek odebrat, navrhoval, aby celý jeho majetek byl převeden na Schwarzenberské zaměstnance. V drtivé většině české zaměstnance. „Překvapivě“ bez odezvy.
Tak jsem se konečně dostal k tomu si přečíst tvou reakci. Nemohu si odpustit a znovu opakovat výtku, že můj článek jsem záměrně umístil na webu až po volbě prezidenta a to proto, aby toto nebylo spojováno (což si bohužel zase učinil). Také „citové argumenty“ -zkus si představit, že jde o tvou rodinu- by sem neměly patřit, protože to by sis zase ty mohl představit, že šlo o tvou rodinu v říjnu 1938, kdy desetitisíce Čechů muselo do 24 hodin opustit majetky, které budovaly generace jejich předků … ty si okamžitě rozebrali sudetští Němci. Ti, kteří ještě před rokem chodili do stejné hospody, pomáhali si s Čechy navzájem, byli prostě sousedé, … najednou zvedali pravice tak rychle, že to bylo až nápadné (o tom by možná mohli daleko více vyprávět Srbové, Chorvati, Slovinci, …). A je dáno dost případů, že právě tito Němci byli ti nejhorlivější … (Napadá mne staré přísloví: poturčenec horší Turka).
Tvou větu: … „A pokud to budeš komentovat prosím, aby ses názoru na tohle téma znovu záměrně nevyhnul … „ trochu chápu jako nefér, protože vyměnit si názory na věci, o kterých snad něco vím s někým, kdo o to stojí – to rád udělám (slova znovu a záměrně … to jsi snad nemyslel vážně). Tady snad probíhá diskuse o Benešových dekretech, ne?
Máš prostě jiný názor, ale cílem přece není toho druhého „ukamenovat“, … Můj názor na Benešovy dekrety (BD) vychází z Postupimské deklarace a tudíž musí být platné, pokud nejsou zrušeny její závěry. A také už jen z toho důvodu, že se na jejich závěrech odvíjí část našeho právního řádu. BD nebyly aktem „kolektivní viny“, ale kolektivní odpovědnosti !!! – kdy bylo jasné, že poražený nebude schopen zaplatit válečné reparace. Mezi poražené jasně dávám i sudetské Němce, kteří nejen, že rozbili republiku, bojovali proti pozdějším vítězům, ale po celou dobu „tisícileté říše“ využívali všech výhod říšskoněmeckého občanství (nadhodnocení marky vůči koruně, plundrování českého hospodářství, obsazování funkcí, atd., atd. …). Sudetští Němci prostě také nesli odpovědnost za druhou světovou válku.
A že se Němci vyrovnali se svou fašistickou minulostí? Já bych spíš řekl, jak a kde. Zkus navštívit pár kostelů v oblasti Kremmel, Zell am Zee, … Zkus se dostat do pár domácností v této oblasti.
Co se týká těch „ … fašistické názory o jedné říši a jedné rase nesdílel, s Němci nijak nespolupracoval, nevítal je, ba naopak se třeba celou válku choval jako český vlastenec …“, těch bylo bohužel poskrovnu, už jen proto, že by už dávno byli v koncentráku, nebo by svůj názor dokonale maskovali celých sedm let. „Nevidím důvod, proč by ponechání hrstky slušných Němců v pohraničí mělo vyústit v další válku.“. Sudetských Němců nebyla žádná hrstka – tuším, že to bylo něco okolo tří milionů v roce 1938. Ale kdo se neprovinil a projevil přání vyhnout se odsunu, nebo kdo byl ve smíšeném manželství, tomu to BD umožňovaly (i když také vím, že záleželo na dobrozdání starosty Čecha – a to se tenkrát moc nenosilo)! Zkus se třeba zeptat jedné hokejové fanynky z LG, ta by ti mohla povídat o svých příbuzných ze Sudet.
To je tak asi všechno, co bych k tomuto tématu ještě mohl říci (ale nebráním se další diskusi). V návaznosti na toto mne ale napadá trochu jiné téma:
Češi, český národ, soudržnost národa, národní hrdost, … což rozvinout toto téma?
Ach jo… Už mi to trochu přijde jako kolovrátek se stejnou písničkou. Několik z nás ti tu uvedlo argumenty, proč s některými tvými závěry nemůžeme souhlasit. Ty ale většinu těch argumentů necháváš bez povšimnutí a jedeš si pořád tu svou.
Takže má poslední reakce na toto téma. Ne že bych musel mít za každou cenu poslední slovo, ale už ti k tomu těžko napíšu něco nového a opakovat dokola vyřčené mě moc nebaví. Takže ke konkrétním částem tvé reakce:
1. Sám jsi svůj článek uvedl větou, že jde o téma, které jeden kandidát zbytečně hloupě otevřel a druhý okamžitě masivně zneužil. Tak nechápu, proč ti vadí, že na tuto souvislost někdo reaguje, dle mého to prostě není od věci. Ať chceš či ne, byla to právě presidentská volba, resp. s. Zeman, který toto téma položil na stůl a následně díky němu vyhrál volby. Nebýt toho, tak bys asi svůj článek ani nenapsal. Takže ta souvislost je zjevná a tvá výtka je imho mimo mísu…
2. Citové argumenty? Ale kdeže. Já ti chtěl jen demonstrovat tu nespravedlnost kolektivní viny, žádné city s tím nemají co dělat.
3. V tom, že na začátku všeho bylo bezpráví a zločiny ze strany Němců mezi námi není rozporu, je zbytečné to dál rozebírat. Lišíme se v tom, že já tvrdím, že jedno bezpráví neospravedlňuje druhé…
4. Nelíbí se ti má poznámka (která neměla být v žádném případě urážlivá), ve které tě upozorňuji, že jsi určité téma nakousl (to že léta 45 – 48 nebyla obdobím bezpráví) a na mé argumenty, které uvádějí konkrétní příklady, které jsou v rozporu s tvým tvrzením jsi nereagoval. Ale nereaguješ ani po tomto upozornění, proč? Toto téma jsi nastolil ty a já bych rád znal tvůj názor na zmíněné kauzy Baťi a zákon LS. Dočkám se ho, nebo zůstaneme u té zbytečně dotčené poznámky? Píšeš, že tady diskutujeme o Benešových dekretech. Jistě, ale pokud ty jsi nastolil subtéma a někdo na něj věcně reaguje, neměl by ses pak tvářit, že to sem nepatří….
5. Nesnažím se tě ukamenovat. Uvedl jsem v čem konkrétně s tebou nesouhlasím a proč, podpořil jsem to konkrétními argumenty. Ty pořád dokola poukazuješ na Postupimskou deklaraci, která dle tebe znamená, že se nejednalo o kolektivní vinu. S tím já nesouhlasím a napsal jem ti proč. A 3 vykřičníky žádný argument nezesílí…
6. Vyrovnání Němců s fašistickou minulostí, jistě není absolutní. Ale podnikli v tom dle mého názoru mnohem víc, než komunisté. Jeden (byť trochu zjednodušující příklad). Dovedeš si představit, že by nějaký oficiální politický představitel, řečnil v den výročí sebevraždy Göringa u jeho hrobu a vychvaloval jej, tak, jako to každý rok činí soudružka Semelová u hrobu jiného zločince zločince Gottwalda? Dovedeš si představit, že by tam lidi mávali vlajkami se svastikou, tak jako u nás bolševici mávají těmi rudými hadry se srpem a kladivem?
7. V závěru uvádíš v jedné větě, že těch slušných Němců bylo bohužel poskrovnu (což je jistě pravda), ale vzápětí na mou poznámku, že by ponechání té hrstky slušných v pohraničí rozhodně nepřispělo k další válce (jak jsi ty tvrdil), reaguješ, že Němců nebyla hrstka, ale 3 miliony. Ale já doprčic mluvil jen těch slušných, o té jak ty sám píšeš hrstce. Tak proč sem proboha taháš 3 miliony?
8. Sám dobře víš, že ta tebou zmíněná možnost se odsunu vyhnout byla spíše teoretická, a že těch případů jasného bezpráví vůči slušným Němcům, by se prokazatelně našly desítky (ne li stovky). To je jako napsat, že doktorka Horáková měla možnost se proti rozsudku komunistického soudu odvolat. Tak určitě…
9. Tu poznámku o (Kemirčiných?) příbuzných moc nechápu, mám ji snad podle tvého vzoru označit jako citový argument? 😉 Ale to probereme fakt spíš osobně třeba někde u pivka. Ostatně jak jsem již psal, myslím, že bude lepší si o tom popovídat a vyloučit tak možnost špatného pochopení názoru, které se v psané komunikaci nelze zcela vyhnout. Z mé strany tedy již v této diskusi na dané téma zaznělo asi opravdu vše. Holt to vidíme a zjevně i dál budeme vidět odlišně. Tak to někdy bývá i u kamarádů. 😉
Článek zajímavý, ačkoli mám s některými závěry trochu problém:
„Byl tedy odsun Němců z pohraničí vyhnáním a bezprávným vyvlastněním majetku na základě kolektivní viny? Podle mého názoru nikoli. Zmiňované dekrety vycházejí z Jaltské smlouvy, Postupimské smlouvy a Postupimské deklarace – a ty jsou dodnes platné!“
Nemohu souhlasit. Kolektivní vinu prostě nemohu akceptovat. I když chápu tehdejší nenávist lidí vůči Němcům, dle mého je vždy třeba rozlišovat. Právo by mělo explicitně a prioritně chránit nevinné a nelze v zájmu potrestání některých viníků trestat všechny. Tedy měla (navzdory tomu, že by to bylo nákladné a zdlouhavé) proběhnout soudní řízení a z vyvlastnění a odsunu měli být vyčleněni ti, kdo s nácky nespolupracovali, nadšeně je nevítali, nebo minimálně ti, kteří se za války chovali prokazatelně proti Němcům. Tím by se alespoň část té nespravedlivé kolektivní viny smyla a nenesli bychom břímě toho, že jsme se zachovali jako oni. A mimochodem, kdyby byl Beneš opravdu takovým státníkem, za jakého jej mnozí (dle mého neprávněně) považují, nepodlehl by té (byť v mnoha ohledech pochopitelné) hysterii a nepoužíval by formulace typu „že je třeba Němce nekompromisně v Českých zemích vylikvidovat.“
Nechci zaměňovat příčiny a následky, je jasné, že pohled z roku 2012 není stejný jako ten z roku 1945. Ale můj názor je, že bezpráví by nemělo být napravováno jiným bezprávím.
Další co se mi nezamlouvá, je argument, že když to rozhodla a schválila Postupimská dohoda, bylo vše v pořádku a košer a my jsme tedy byli jen vykonavateli legálního a správného rozhodnutí. A protože ona dohoda dodnes platí, je vše ok.
Takže když použiji stejnou argumentaci, tak bylo v pořádku a košer i okleštění republiky důsledkem Mnichovské dohody? Tu přece podepsaly hned 4 státy, zatímco onu Postupimskou jen 3… To že někdo něco odsouhlasil nelze použít jako důkaz, že důsledky z toho plynoucí byly legitimní.
Když v ulici, kde Mikásek bydlí bude řekněme 90% procent obyvatel kurev a zlodějů, schválíme vyhlášku, která stanoví, že je tam už nechceme a protože nevíme s jistoutou, kdo kurva či zloděj je a kdo není, vystěhujeme pro jistotu všechny, tedy i těch 10% slušných, tedy i Mikáska. Bude to tak správně? Jasně, že nebude. Ale co když tu vyhlášku podepíše starosta, všichni radní a ještě k tomu velebný pán z nejbližšího kostela? Ospravedlní to tu nespravedlivost kolektivní viny?
A poslední věc – „…zatímco roky 1945 až 1948 dobrou bezpráví nebyly…“
S tím by se asi taky dalo úspěšně polemizovat. Podle mého názoru mnohá rozhodnutí už v těchto předúnorových letech byla protiprávní, nebo minimálně na hraně práva. Jmenuji jako příklad Viitkem zmíněný zákon Lex Schwarzenberg, který posloužil jako argument ve špinavé kampani novému soudruhu presidentovi (který se před prvním veřejným projevem zleje jako mužik).
K tématu doporučuji shlédnout dokument Davida Vondráčka Zabíjení po Česku.
Zajímavý je i článek na Neviditelném psu.
podepisuji, holt mám s quakem něco společného (a to mě do rodiny chtěli uvrtat,ale pak to zazdili) 🙂
nicméně souhlasím, lépe bych to nenapsal!
Výborně, quaku!
(Původně jsem sem chtěl napsat polemiku k článku. Ale bylo by to nadbytečné, protože jsi všechny podstatné argumenty již zminil a já bych je jen opakoval jinými slovy.)
Já myslím, že problematické na tom je, že prostě reparace zaplatili i ti, kteří byli Československu loajální po celou dobu.
Jinak na dané téma, co nálezy US? např v jednom se píše toto: „Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem. Vzhledem k tomu, že tento normativní akt již splnil svůj účel a po dobu více než čtyř desetiletí již nezakládá právní vztahy, a nemá tedy již nadále konstitutivní charakter, nelze dnes, za uvedené situace, zkoumat jeho rozpor s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky], neboť takový postup by postrádal jakoukoli právní funkci. Opačný postup by ostatně zpochybnil princip právní jistoty, jenž je jednou ze základních náležitostí současných demokratických právních systémů.“
V prvním odstavci tvýho komentáře je přesně popsaná ta kolektivní vina, která mi na celém problému vadí asi nejvíc.
Jinými slovy /zjednodušeně řečeno/ byl rozdíl mezi Němcem žijícím na území ČSR a českým Němcem.
jop, to mě taky.
Není tam jasně definována, ale je obsažena právě v části „zrušení části zákona 115/1946 Sb.“. Kdyby se všichni drželi třeba jen poslední věty článku IV. této deklarace (kterou mimochodem podepsal Klaus), nemusely by pak vznikat polarizující debaty a extrémní postoje.
P.S. Je ovšem třeba i rozlišovat pojmy „deklarace“ a „zákon“.
ostatně jak si sám psal, veřejnost je neinformovaná a proto když se něco vytrhne z kontextu, přibarví se důraz na intonaci podání a dá se k tomu patřičná dramatičnost,tak tenhle nezralý národ tomu uvěří a slepě jako kuřata za slepicí budeme pochodovat a pípat jak kvočna zapípá
ještě by to chtělo doplnit o Mnichovskou deklaraci podepsanou v roce 1997.