Československá armáda v roce 1938
Československá armáda byla od svého počátku nestranická, vyznávala tradice Husitů a Legionářů. Vše podporoval fakt, že již od raného středověku patřili Češi mezi nejuznávanější bojovníky s vynikajícími morálními i fyzickými vlastnostmi. Legionáři pak ale znovu prokázali nezpochybnitelné vlastnosti Českého bojovníka. Air Jordan 4 (IV) A právě na těchto protřelých bojovnících postavila svůj základ Čsl. Armáda. Asics Pas Cher Ve třicátých letech dvacátého století patřila mezi nejdokonaleji vyzbrojené a nejpočetnější armády v střední a jihovýchodní Evropě. ZOOM ALL OUT Československý průmysl dokázal dodat dokonalé zbraně. Asics Gel Lyte 3 Femme Grise A.J. Green Jerseys Ke světové špičce třicátých let patřily lehké a těžké kulomety z brněnské Zbrojovky, kanony a houfnice z plzeňské Škodovky a i lehké tanky z ČKD. Danny Amendola Mochilas Fjallraven Kanken Co se počtu vojáků týče, byla tato armáda vzhledem k počtu obyvatel velmi početná. TEAM COURT asics elite 3 V sedmi armádních sborech bylo začleněno 17 pěších divizí, z nichž měla každá 3 pěší a 2 dělostřelecké pluky. Canotta Vancouver Grizzlies Před kritickým rokem 1938 plnily organizaci armády ještě 4 rychlé divize z Rakouska a po březnu 1938 další dvě skupiny o síle každé jako pěší divize. Under Armour Soldes V augumentačních skladech byl dostatek munice a ve dnech krize zastavil hlavní štáb dodávky střeliva pro Čínu, čímž zvýšil ústřední zálohu o desítky milionů nábojů. sac fjallraven kanken Emmanuel Sanders Jerseys I přes toto opatření byla plánovaná čtyřměsíční spotřeba střeliva pokryta jen z 30 -40%.Problém byl v motorizaci a letectvu, tyto nedostatky však šly doplnit i za války. Cheap Fjallraven Kanken Big Československo dokázalo od roku 1935 do 23.září 1938 postavit 9632 lehkých pevnostních objektů(z plánovaných 15 463) – každý byl vyzbrojen dvěma kulomety. Na Ostravsku, Opavsku, Orlických horách, na Náchodsku a Trutnovsku stálo 227 objektů těžkého opevnění (z plánovaných 1276)- každý s dvěma protitankovými kanony, šesti těžkými a několika lehkými kulomety. Adidas Zx 750 Homme Tvrze – každá měla několik pevnostních děl, protitankové kanony a desítky kulometů. Soldes Asics 2017 nike air max pas cher Celkem na osmi tvrzích bylo dokončeno 38 těžkých pevnostních objektů. Nike Air Pegasus Je také pravdou, že opevnění u hranic s Rakouskem bylo narychlo obsazováno až po obsazení Rakouska Německem a tamní výzbroj byla sotva na polovině. Bohužel kompletní dostavba obranného systému byla plánovaná na rok 1942 … Kromě toho Československo od roku 1936 disponovalo SOS – Stráží obrany státu. V tomto útvaru byli její členové rekrutováni z řad četnictva, finanční stráže, státní policie, vojenských záložníků s bydlištěm v místě předpokládaného nasazení. nike tn homme noir Hlavním kritériem pro jejich výběr byla hlavně národní hrdost a spolehlivost. stan smith adidas dames Během míru SOS fungovala jen občasně, pravidelně se však konala cvičení- střelecký, taktický a ženijní výcvik. Harvard Crimson Adidas ZX 10000 Heren Při ohrožení byla SOS schopna uzavřít hranice během několika hodin naprosto neprodyšně. Celkem bylo zformováno 30 příhraničních a jeden vnitrozemský prapor, kde bylo zařazeno okolo 30 000 mužů. Původně mělo být celé území rozděleno na 38 politickosprávních obvodů, vzhledem ke krizi v roce 1938 k tomuto již nedošlo. Prapory byly děleny po vojenském způsobu na čety a družstva ( zpravidla 13 mužů+ 2 lehké kulomety) Velitelé byli jmenováni opět z řad Legionářů. adidas nmd dziecięce Kromě výcviku SOS organizovala tajnou zpravodajskou službu, kde využívala hlavně místní četnictvo a finanční stráže a jejich znalosti českého, ale i zahraničního pohraničí. Adidas Scarpe Uomo Veškeré úsilí bylo zužitkováno poprvé v noci z 20. New Balance 998 męskie na 21. května 1938 ve Šluknovském výběžku, kdy Československo svou připraveností překvapilo celou Evropu. Hlavním cílem SOS při narušení hranic byla zadržovací taktika. nike tn rose femme Měli zadržet nepřátelská vojska na dobu potřebnou k celkové mobilizaci Čsl armády. Asics Gel Lyte 3 Femme Noir Jonas Gray Obrovským plusem našich vojsk byla jejich vysoká morálka a odhodlanost k obraně vlasti. Curry One Bambini Bassi Velitelé se mohli opřít o náročný a kvalitní výcvik a dokonalé vybavení vojska. Nike Air Max 90 Heren Některé pohraniční oblasti byly velmi dobře zajištěny zmíněným opevněním, malé opevnění(Řopíky) byly i v okolí Prahy. Nike KD Womens Shoes Velkou devizou byli také zkušení velitelé z řad Legionářské elity. NIKE FREE 5.0 V neposlední řadě se armáda mohla spolehnout na maximální podporu ze strany obyvatelstva. Naproti tomu zaostávala protiletecká obrana (vyjma Prahy a důležitých průmyslových center prakticky neexistovala). Německo mělo daleko dokonalejší letadla o generaci dále.Zato v roce 1938 Německo trpělo nedostatkem jak letounů, tak a to hlavně pilotů, ale i paliva. Nike Roshe Run Dames zwart Čeští piloti by dokázali být rovnocennými soupeři na stíhacích dvojplošnících Avia B-534. Bo Scarbrough Jersey Canotta Los Angeles Clippers Oklahoma State Cowboys Jerseys V případě útoku by se také pravděpodobně velmi zpomalila logistika – silniční a železniční sítě zde sice existovaly, nicméně kapacitně by na rychlé přesuny nestačily. Adidas Yeezy 350 Dames I když tehdejší tanky LT vz.35 patřily mezi tehdejší špičku, nebyl jich dostatečný počet. Air Jordan 13 Donna Němci v té době měli pouze 180 tanků s kanónovou výzbrojí, zbytek byl vyzbrojen pouze kulomety. Zapatillas Adidas Baratas A také ještě nebyla dokončena motorizace armády, její významná část byla stále hipomobilní. Naproti tomu Wermacht byl nejlépe mobilizovanou armádou. Také zde bylo nebezpečí diverzí a špionáže ze strany početné německé menšiny, která navíc bydlela v pohraničí s Německem. V září 1938 mělo Německo 52 bojeschopných divizí, vhodných k nasazení v poli. goedkoop nike air max 2016 NIKE AIR MORE UPTEMPO ADIDAS VALCLEAN2 CMF Žádná německá ještě nebyla tanková. nike air max 2017 femme blanche Proti Československu mohlo německé velení rozvinout pět armád s 39-41 divizemi, v tom byly všechny rychlé a obrněné části – tři tankové divize a jedna brigáda, čtyři divize motorizované a tři až čtyři lehké. Nike Air Max 90 Women To byly veškeré pozemní síly, které mohlo Německo použít. Nike Air Max 90 Fleur Homme Baskets ASICS Femme Proti této síle mohla Čsl armáda nasadit: 1 280 000 osob ve zbrani ( 12,8% obyvatelstva, přitom v naší republice bylo cca 30% Němců),2 270 polních děl,217 000 koní,350 lehkých tanků, 70 tančíků, 26 000 motorových vozidel, 70 obrněných vozidel,762 000 pušek, 188 000 pistolí,40 000 kulometů,950 letadel, 17 obrněných vlaků,900 minometů,780 protitankových kanonů,230 polních kulometů a 250 polních kanonů. K tomuto je třeba ještě připočítat kanony v pevnostech. nike air max 90 pas cher Podrobnější srovnání viz tabulka http://www.fronta.cz/dotaz/vyzbroj-csa-a-wehrmachtu-v-zari-1938 Otázkou je, jak by dopadla válka, kdyby se osamocené Československo dalo do boje s Německem. Nike Air Max 2017 Heren groen Rozhodně by se zde nejednalo o bleskovou válku jako v případě Polska. Jordan Son Of Mars Německo mělo nepochybně materiálovou i početní převahu, Československo mělo značné prostředky k obraně, dokonale vypracovaný systém . Přesto omezené možnosti zásobování. Nacistický generál Bodenschatz odhadoval možné ztráty německých vojsk v takovém případě až na 60 procent. Zcela jistě by Čsl armáda Wermacht dokázala zadržet i na delší dobu, způsobila by jí významné škody. nike internationalist hombre ROSHE RUN Bohužel bez cizí pomoci by zřejmě Československá armáda trvale nedokázala odolávat náporu Wermachtu, na druhou stranu by zde vázala nemalé jednotky protivníka a je otázkou, nakolik by potom Německo dokázalo provádět další agrese na jiných místech v Evropě. Julio Jones Alabama Jersey Je velmi pravděpodobné, odpor Československé armády by pozměnil II. Air Jordan Retro 6 Světovou válku.
afro díky, další, kdo překvapil …. určitě Tě seznámíme s termíny zájezů na opevnění ať tady, nebo v Německu, či Atlantský val… a na Váš řopík rád někdy dorazím.
já zas dám dostatečně dopředu vědět, kdy budou letos akce na muzeu… i když s mojí účstí to bude asi slabší… škola je přednější
Super článek… velmi rád přispěju svou troškou do mlýna… neb tohle období, konkrétnějc předválečný opevnění, je pro mě snad větší koníček než Motor… i když Motor to je spíš láska 🙂
někteý z Vás to možná ví, ale rekonstruujeme na Šumavě jeden řopík a při otevření vtloukáme do lidí předválečnou historii. Přečteno mám přehršel knih, absolvovány nějaký ty konference, o terénních výzkumech nemluvě.
A jasně říkám: Měli jsme se bránit. Sice by tu teď díky tomu asi nikdo z nás nepřispíval, ale měli bysme aspoň nějakou tu hrdost. Bylo tam v tej době šílený odhodlání a nezlomná toha se bránit nepřátelskýmu Německu. Dost faktorů mluvilo pro nás, dost proti – doporučuju knihu Souboj bez vítěze od mého kolegy bunkrologa, která se na tohle téma soustředí.
Pro nás hovořila ta odhodlanost, v tej době (krom letectva) dovolím si říct vyspělejší armáda ( německý tanky v tej době byly jezdící krabičky od sirek a jejich první pořádný tanky jsou až na našem škodováckým plzeňským podvozku – mj. Hetzer atd.), dále opevnění již bylo v celkem slušný fázi dokončení a to hlavně těžký na severní hranici a masivní lehký opevnění na jižní moravě. V podstate vsechny hlavni smery byly alespon castecne kryty opevnenim, navíc Vnější obrana Prahy – opevněný prstenec řopíků západně od Prahy byl kompletně připravenej k boji… ALE jsou tu proti a těch je celkem hodně… Asi největší průser tehdejší český armády je (díky pevnému spojenectví s Francií – Maginotova linie) téměř stoprocentní oustředění se na obranu v pevnostni linii a tím pádem téměř úplné odstoupení od mobilního nestrnulého způsobu boje ( v kontrastu s německým Blitzkriegem). Dále Němců bylo cca 10x víc a mohli soustředit útok na nějaké předem vytipované slabší msto opevnění – opět je zde v kontrastu strnulost naší armády, která by v případě kompleně dostavěného opevnění téměř celá zalezla do opevnění a veli by se tím rozmělnila do obrovského území. A na to navazuje další problém… v případě průlomu nedostatek záloh na aktivní protiútok a zatlačení soupeře před linii opevnění… další velký problém byla drtivá většina německého obyvatelstva v pohraničí = nepřátelské prostředí a hlavně prostor pro špionáž. Němci vlmi dobře věděli kde se staví openění a hlavně v jakých úsecích je v září 1938 teprve rozestavěné – na Šumavu se tedy plánoval útok na vesnici Jablonec v nynější újezdu Boletice, kde opevnění nebylo dokončené. Kdežto naše generalita očekávala klasický útok ve směrech Volary a Lenora… Letectvo – ano u nás byla ve vývoji moderní stíhačka Avia, ale jen ve vývoji. Naopak němci, hlavně díky anšlusu Rakouska mohli nerušeně přelétat republiky od severu na jih a zpět a bombardovat co je jen napadlo… vypadá to že mínusy převažují, al odhodlání padnout za vlast by myslím dělalo své a hlavně němci v případě útoku na nás citelně vykrváceli a pravděpodobně by rozbombardovali škodovku, kterou ve válce tak mohutně využívali atd…
uf, sorry za tapetu, ale o tomhle jsem schopnej hovořit slouhý zimní večery 🙂 pokudjsou tam pravopisný chyby, tak se omlouvám, číst se mi to po sobě nechce 🙂
kdo bude mít ještě chuť se šťourat ,tak jsem našel zajímavý článek http://toulky.vojenstvi.cz/3-obranyschopnost-ceskoslovenska-v-roce-1938.html
Tak jsem shlédl jak Dny zrady – což neodsuzuji už kvůli Vávrovi, ale do popsání tehdejší reality to má díky komančské tendenčnosti daleko a také zmiňovaný dokument Poslední vojáci – doporučuji vřele. Při pohledu na ty v roce 1938 chlapy v nejlepších letech, jak ještě dnes brečí, že nemohli bránit svou vlast….. kromě toho jsou tam i zajímavosti ohledně výstavby, samotného fungování pevností. Sice jeden film by neměl stačit na otočení, ale těm chlapům věřím a i podle jejich slov nebyli sami.Kdo o to bude mít zájem,pošlu přes úschovnu.
Dna zrady mám, leč Poslední vojáci mi uniklo. Sem s ním. [email protected]
tak jako nejnovější věc jsem objevil dokumentární film Poslední vojáci … je to dokument s pamětníky z pevností. Plus film Otakara Vávry Dny zrady. Obojí jdu zkouknout až večer, tak jsem sám zvědavý.
Pravd je opravdu víc.Pravdu má Mikásek i s politickým hlediskem a faktem, že by jsme byli nejen zanecháni napospas, ale i Quak, že to byla šnace nenechat se pomazat výkaly po Mnichovské dohodě a udržet si čest a důstojnost. Když zabrousím proti toku času, tak čím dále, tím více si Češi drželi důstojnost a čest. A když se to tak vezme, spousta z těch vojáků hlavy nesklonila, o to větší prasárna od komančů a likvidace západních vojáků ….
Jen maličkost – překopíroval jsem ti životopis jednoho ze západních letců (jeho život se váže právě k našemu městu).
Josef Těšínský
Narodil se 28. ledna 1916 v Raškovicích manželům Leopoldu a Viktorii jako prvorozený syn. Rodiče se do Raškovic přistěhovali v roce 1912 z Frenštátu pod Radhoštěm. Otec byl jedním ze tří tkalcovských mistrů, kteří stáli u zrodu mechanické tkalcovny. Rodina bydlela v továrním bytě čp. 209.
V letech 1928-1936 studoval Josef Těšínský na Reálném gymnáziu v Místku, po maturitě byl přijat na Vojenskou akademii do Hranic, kterou absolvoval v hodnosti poručíka letectva československé armády 14.8.1938. Poté byl přidělen k l. leteckému pluku T.G.Masaryka v Milovicích. Záhy po okupaci republiky, v dubnu 1939, za pomoci Jana Rybnera z Vyšních Lhot emigroval přes Polsko do Velké Británie. Aktivně se zapojil do našeho zahraničního odboje a jako pilot-stíhač 310. a 312. československé perutě RAF se účastnil letecké bitvy o Anglii i o Atlantik.
Po návratu do vlasti v roce 1945 byl velitelem vojenského letiště v Českých Budějovicích, a to v hodnosti plukovníka. Emigrace podřízených pilotů po únoru 1948 zapříčinila jeho degradaci a vyloučení z armády. Ve 32 letech začínal jako dělník v Jihokovu České Budějovice. Postupně si „rozšířil vzdělání“ absolvováním odborného učiliště a následně střední průmyslové školy strojírenské. Podniku i Českým Budějovicím zůstal věrný až do konce svého života. Zemřel v 59 letech v roce 1975 a je pochován v Českých Budějovicích.
Díky Quakovi za typ na dobrý film … ten hrad může být úžasný. Preotože toho mám málo, dávám dohromady jednotlivá opevnění,něco o nich a jejich přístupnost.
tak pokud chceš hodně informací o II.WWR tak navštiv toto fórum
http://forum.axishistory.com/ myslím si že tam se najde opravdu ale opravdu všechno
Dovoluji si přidat se k diskutujícím na téma „bránit se či nebránit v roce 1938“. Jeden velice chytrý pán kdysi dávno řekl, že „Slovo kdyby, nepatří do dějin“. Ale přece jen bych si dovolil předložit pár faktů, popř. trochu spekulovat.
Tato problematika má podle mne totiž dva rozměry – jedním je rozměr vojenský. Ten se hodně diskutuje. Srovnávají se vojenské možnosti, výzbroj, výstroj, odhodlání, vycvičenost, pevnosti, … Tady si myslím, že jsme byli takřka rovnocenným soupeřem se svými klady a zápory (obrovským záporem bylo ale až 30% německého obyvatelstva zařazeného do čsl. armády – tady nikdo nedokáže odhadnout loajalitu či zradu této části armády). Měli jsme ale jednu velkou chybu a tou byla jasná politická osamělost. A tím se dostávám k druhému rozměru a tím je rozměr politický. Kdybychom se bránili (a více méně úspěšně zdržovali postup útočníka), byli bychom jednoznačně označeni Společností Národů za útočníka a proti nám by se postavil takřka celý svět (o pomoci tehdejšího Sovětského Svazu by se dalo pochybovat, v USA vítězil izolacionismus). Všichni víme dobře, jak dopadlo jednání v Mnichově, kde se nás sprostě, hnusně a zákeřně zřekli spojenci, na které jsme jednoznačně spoléhali. K tomu by se určitě přidali Poláci a Maďarská iredenta, která měla od roku 1918 na nás územní nároky. Maďaři nám navíc nemohli zapomenout, že Podkarpatská Ukrajina spadala rozhodnutím arbitráže (Užhorodské memorandum) do naší kompetence a ne pod jejich (padla Maďarská republika rad) … pokud pominu k tomu všemu nostalgii Maďarů z Rakouska – Uherska… A už vůbec si nedovedu představit spekulaci o soudržnosti Čechů (pragmatistů) a Slováků (klerikálů) v dramatických chvílích bytí či nebytí.
Byli bychom jednoznačně označeni celým světem (hlavně Anglií a Francií) za agresora a podle toho by se vše odvíjelo dále. Možná bychom čekali na pomoc SSSR, který ale v té době neměl takovou sílu a navíc by museli násilím přejít přes Rumunsko, nebo Polsko (a to by byl další důvod k útoku Poláků na nás). Když se podíváte, kam směřovala politika Anglie a Francie dále i po Mnichovu, musíte uznat, že kroky Chamberlaina byly jednoznačně ve směru „hlavně si Hitlera nerozzlobit“ (obezřetné dozbrojování, opatrná jednání s Francií, návštěva Mussolliniho s cílem vyvíjet tlak na Hitlera, …).
Prostě politika appeasementu byla i nadále prosazována s plným vědomím (i když dnes se to jeví jako jednoznačná chyba – nevíme jak se to tenkrát jevilo Anglii a Francii). A v tomto byla vůdčí osobností Anglie.
Je ale jasné, že pokud bychom se v roce 1938 bránili, průběh II. světové války by vypadal úplně jinak, i když by stejně skončil porážkou Německa. Je však otázkou spekulací, kdo by s kým bojoval (alespoň ze začátku) a jak by vypadalo uspořádání Evropy po tomto konfliktu (hlavně sféry zájmů). Na postoji Anglie a Francie nic nezměnilo ani napadení obou zemí Německem (až do poloviny roku 1942)!
Z hlediska československého práva Mnichov nemohl být nikdy právně závazný, protože ji nepřijalo Národní Shromáždění – jen vláda, a to nestačilo … změnu územní celistvosti muselo přijmout i Národní Shromáždění (§ 64 tehdejší Ústavy ČSR z roku 1920).
Anglie prohlásila Mnichovskou dohodu za neplatnou až v srpnu 1942 (zdůvodnila to tím, že ji samo Německo porušilo 15. března 1939 okupací zbytku republiky) – omluvila se až v září 1990! Zde je také nutné připomenout, že atentát na Heydricha se stal 27. května 1942 – podle mnohých byl toto bod zlomu v náhledu Anglie na Mnichov.
Francie v září 1942 prohlásila (na rozdíl od Anglie) Mnichovskou dohodu za nulitní od samého počátku.
Itálie je prohlásila za neplatnou v září 1944.
Organizace spojených národů ji prohlásilo za neplatnou v roce 1969.
Německo (tehdejší Západní Německo) ji prohlásilo za nulitní a nicotnou až v roce 1973.
Ačkoli vím, jak jsi to plukovníku myslel, na následující větu musím reagovat:
„Kdybychom se bránili, byli bychom jednoznačně označeni Společností Národů za útočníka“
Tak určitě! Pecka formulace. 🙂
Jinak souhlas co se týká Maďarů a Poláků. Ostatně – moc se o tom nepíše, ale po zabrání pohraničí Němci se okamžitě Maďaři i Poláci přihlásili se svými územními nároky a na obou hranicích se dokonce válčilo.
Tak to doplním jak jsem to myslel. V konfliktu by byl určitě označen za útočníka ten, který nevstoupil na území toho druhého jako první. Začátek konfliktu by byl totiž považován už tím, že bychom nepřijali Mnichovský diktát, čili pro SN bychom byli ti, co začali.
Jen pro upřesnění, hledat datum nebudu.
Francie a Anglie byl napadena v roce 1940.
O Mnichovu se vyjádřil Churchil podstaně dřív než v roce 1942. myslím si , že to bylo někdo roku 1940, protože v bitvě o Británii už naši piloti pomáhali v samostatných jednotkách.
To máš pravdu. Už dokonce Francouzi nechali naše letce bojovat (např. peruť čápů, Češi tu měli i první sestřely) – spíš je začleňovali do svých letek.. Po porážce Francie bojovali naši (hlavně letci) v boji o Anglii (tady byly dokonce celé české perutě), atd. Ale o to je to smutnější, že oficiálně se Anglie a Francie alespoň trochu „distancovali“ od Mnichova až v polovině roku 1942
Mas na to vicemene stejny pohled. Pekne sepsano plukovniku.
a s Eben Emael má pravdu kemir – bylo vysazeno 500 vojáků ve čtyřech skupinách. Kdysi jsem byl na čundru v Orlických horách a bylo to super, spal jsem v nějaké jeskyni u bunkru..najdu zpětně jakého, bylo to u Divoké Orlice co pamatuji a i příroda luxus a kyž vezmu potaz, že jsem v krosně měl 25-letou Ballantines a vedle sebe náhodnou krásnou blondýnku z Kaplice ,bylo to super…. při repete blondýnku oželím, panáčka asi ne:-)
Skvělé téma, díky kobsone.
Jinak pokud by někoho zajímalo více o historii po válce hlavně zde v ČB tak má maličkost pomáhá v této spolešnosti http://www.vlhs.cz
A jak jsem již u letadel sliboval, pokud bude zájem mohu vzít na posezení LG i historika na slovo vzatého jež má znalostí přehršle…
Věřím, že to bylo těžké rozhodnutí, ale měli jsme se bránit.
Náš terén nevhodný pro frontální útok, spousta řek, rybníků a nehledě na kvalitní výzbroj, kterou skopčák používal do roku 1941, něco i dál.
Poláci na koních na rovině a zezadu napadeni bolševikem, se bránili cca 1 měsíc.
Zajímavé by bylo, jak by to vypadalo i ohledně Francie, která mohla 2. září napochodovat do Německa a nebýt její zbabělosti by Hitler válku prohrál hned první měsíc.
Ohledně pevnosti Eben-Emael, nikdo to nečekal a vědět, že bude napadena, tak by těch 90 vojáků taky nestačilo.
Na setkání v hospůdce se moc těším.
K doplnění ohledně belgické pevnosti.
Mám rozečtený časopis, kde se tohle obsazení zrovna popisuje. těch vojáčků bylo podstatně víc a myslím, že jim ještě muselo pomoc letectvo.
Na výlet po opevněních bychom po hokejové sezóně mohli vyjet společně.
to Hippo: podle mne tehdy lidé smýšleli a hlavně konali jinak.
Zrovna tahle generace myslím dokázala, že je schopna nejen povídat, což dnes s oblibou děláme..to souhlas….a ke dnešní armádě…. máme vynikající ženisty, paragány..sem tam ještě někoho,ale komplexně to za chvíli bude totálne Na Peake…
to Quak: myslím si, že by se v případě naší obrany jednalo spíš o měsíce. Ona „srovnávací“ tabulka nezahrnuje fakt, že Wemacht měl velké síly vázané jinde. Velká škoda skutečně byla, že opevnění nebylo zdaleka dokončené. Ale faktem ¨je i tak vynikající zbrojní vybavení naší armády a neskutečná morální úroveň a vycvičenost vojsk. Tu by mohl prověřit až boj a když si vezmeš, jak bojovali naši ať už v pozemních, nebo v leteckých silách spojenců a znásobíš to přímou obranou vlasti,množstvím,podporou..tak by to bylo zajímavé Každopádně už jen o tom číst zvedá národní hrdost, protože tohle byli Češi opravdu s velkým Č. Jsem rád, že se tu najdou podobní zarputilci:-) Jinak asi na jaře pojedu výlet – exkurz na opevnění …. viděl bych to na Orlické hory… tady je největší pěchotní komplex u Slavonic.
Češi s velkým Č to byli. O to horší je, co s mnohými z těch co bojovali na západní frontě, provedli po válce komisticko-bolševičtí vrazi. Za mlčícího přihlížení většiny národa. Tohle minulému režimu odpustit nejde, to nejde ani s odstupem pochopit.
My jsme se domlouvali s Kemirem, že bychom rádi vyrazili v létě do Rakouska (nejen) na hrad Hohenwerfen který proslavil film „Kam orli nelétají“.
Ja si mylsim, ze se kvalita CS armady velmi precenuje, presne ve stylu, to sme mohli, ale nemohli, ale byli jsme nejlepsi. Ja si pripravim lepsi komentar, ale nemuzu opomenout jeden „proglas“, ktery mi tam strasne sedi.
Svejku pijtee koralku ? Koralku ne jenom rum.
Ono to rika vse. My jsme dost dobri v tom to okecat a vysvetlit.
A vzhledem k tomu, ze muj bratranec funguje jako profi vojak v prostejovske jednotce a rozhodne umi arabsky vic slov , nez ja, tak chapu ze i u na s se najdou opravdovi bojovnici. Ale jinak proste brzdim a radeji se necham ochranit americkejma klukama, coz jsem zazil, nez partou ceskejch svejku. Otravenych Babicou 🙂
Tome každý čech není jenom švejk:
Nevzdal se nikdy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Franti%C5%A1ek
Neboj se i ja mam sve hrdiny. Treba ucastniky Anthropoid. Jen rikam, ze ohledne toho branit , nebranit rok 38/39 je x teorii a nektere jsou vylozene bludne. Kazdopadne v clanku je nekde uvedeno 12.8% by mohlo byt nasazeno a tolik hrdinu, tady urcite nebylo. Porad to bylo spousta amateru a svejku. A nepochybne i spousta lidi a hrdinu odhodlanych se branit a branit svou mladou zemi.
Povolil jsem komentáře a hned také jeden přidám.
Oceňuji, že ses bez bázně pustil na pole, kde jsou mnozí LG více než doma. 😉 Myslím, že jsme našli další skvělé téma na (povánoční?) posezení u pivka. Historie a WW2 je téma, které třeba Kemira i mě zajímá velmi a naše knihovny jsou plné publikací s touto tématikou. Myslím, že FO je na tom podobně, Todo evidentně taky.
Každopádně s potěšením sleduji, jak se od lamentování nad nekvalitou presidentských kandidátů dá dostat k mohem zajímavější diskusi (nejen) o Benešovi. Ačkoli si uvědomuji, že soudit něčí kroky je po více než půl století ne zcela fér, vidím to podobně jako Todo a myslím, že označení Beneše za nešťastníka je velmi trefné. Nicméně asi by nikdo z nás nechtěl být na jeho místě a je také možné, že pokud by se rozhodl jinak, byl by dnešní generací odsouzen stejně. Máme to jednodušší, známe souvislosti i následky a tak je snadné být po boji generálem.
Co se týká časté úvahy zda jsme se měli bránit či ne, přikláním se (i vzhledem ke spoustě informací, které jak správně připoměl Tveety, dnes máme k dispozici) k názoru, že jsme se bránit měli, ačkoli mám pocit, že mnozí autoři, kteří na toto téma píší, dost přeceňují naše tehdejší možnosti a vybavení. Myslím, že konflikt by byl otázkou spíše týdnů, max měsíců už proto, že naše opevnění nebylo ani zdaleka dokončeno a nepokrývalo celou hranici, která po připojení Němců v teplácích k říši, zůstala z velké části nezabezpečená. Imho jsme neměli šanci, přesto si myslím, že jsme do toho měli jít. Český národ přišel po Mnichovu o velkou část své národní hrdosti a už ji nikdy nezískal zpět. V trochu pokroucené formě ji můžeme najít leda po pronikavém úspěchu českých hokejistů , nicméně skákat „Kdo není Čech“ není stejné jako jít bránit vlast s ochotou položit za ni svůj život, že…
Jinak všem kdo se o to zajímají doporučuji skvěle zpracovaný speciál časopisu Válka revue – Boj o Československo, který se na toto téma dívá z mnoha úhlů. (a který nerad musím vrátit Kemirovi…)
Ad Eben-Emael
Nezapomeň Todo, že to už jsme o téměř 2 roky později a německá armáda má už zkušenosti z Polska a také se na to Němci dlouho připravovali (postavená kopie pevnosti, testy výbušnin i na obsazených český pevnostech). Každopádně se ale jedná o mistrovskou ukázku nalezení a využití zjevně jediné slabiny.